Z deníku poutníka aneb Vím já kostelíček již podesáté!

První červencová sobota znamená pro všechny fanoušky hudby, turistiky i historie Králicka jediné – vyrazit na putování po čtyřech kostelích v okolí Králík. Nejinak tomu bylo i letos, a proto dovolte pár poznámek z deníku poutníka:

7:30    Pohled z okna, počasí navzdory předpovědi zatím dobré, nálada skvělá, příprava batůžku, malé svačinky a mincí pro vhazování do kasičky veřejné sbírky

9:20    Příjezd do pidikaple Panny Marie Královny míru v Dolní Lipce, sbor se již rozezpívává, varhany hrají – to je dobře, vždyť je to ten nástroj, který se díky darům podařilo opravit v roce 2015. I letos dostáváme jako vždy nápadité poutnické brožurky a také malou upomínku – tentokrát je to záložka, ta se hodí vždycky. Okukuji další předměty, které jsou ještě v nabídce, tašky s logem akce, odznaky, pohlednice – nesmím dlouho váhat, v dalším kostele už by mohlo být vyprodáno. Jé, to je dobře, že se tabule s adopcemi píšťal pro varhany v heřmanickém kostele tak pěkně zaplňuje…

9:45   Uvítání, informace k celé akci pro ty, kteří jsou tu noví, a pak už první tóny z Preludií Bedřicha Smetany, jehož varhanní skladbičky jsou stejně subtilní jako celý kostelík i jeho varhánky. Mistr Tymel nástroj více „prožene“ až v kompozicích francouzského varhaníka Jeana Langlaise. Ale to už následuje mše svatá, příležitostný sbor pěje z kůru, příležitostný zvoník zvoní, vše, jak má být. Rychlá svačinka z nabízených slaných i sladkých dobrot (vše výborné), pozdravení s přáteli a známými a už vyrazit na cestu, času není mnoho…

12:15  Přes pole, louky a kolem potůčku v družném hovoru přicházíme do Heřmanic. Hurá, stánek s domácím guláškem, steaky, pivo, limo, co více si poutník pěší, na kole či dokonce autobusem může přát!

13:00  A jejda, nějak se to protáhlo u stánku a v kostele narváno, tolik lidí? Odkud se tady na konci světa všichni vzali? Naštěstí se nějaké to místečky našlo, izolační „podprdelníček“ také zbyl a koncert může začít. Ještě krátké zamyšlení pana faráře Plíška a vystoupení místní básnířky paní Bartoníčkové. Housle a akordeon spolu, to vypadá zajímavě? Začíná houslistka Martina Bártová, Bach na úvod je vždy dobrá volba, krásný rovný tón, procítěná interpretace, kostel ani nedýchá. Další barokní skladbou navazuje akordeon v rukou Václava Bílka, který vybírá Scarlatiho Sonatu fis moll. Klasika splněna velmi dobře, teď bychom si dali ještě něco modernějšího – Gallianova Barbara a La valse d´Amelie Yanna Tiersena jsou divákům povědomé. A když akordeon, tak nesmí chybět Ástor Piazzolla a jeho Libertango. Velký potlesk a dokonce dva přídavky! Věnování posledního kusu zesnulé babičce interpretky dojalo celé publikum, někteří dokonce rychle utírají slzy a vyrážejí na cestu. Stop! Ještě musím zkusit ten nádherný perníček, místní specialitu, a přitom užasle pozoruji na adopční tabuli červené rezervační lístečky, které dokazují, jak se pěkně ujala letošní novinka – tedy možnost zarezervovat si adopci píšťaly do heřmanických varhan přímo během akce.

14:00  Hurá na cestu směr Horní Heřmanice, pak přejít kopec a už je vidět Horní Lipka, přidáváme do kroku, žene nás nejenom zvědavost, jelikož další program slibuje divadlo, ale také mraky, které jakoby se stahovaly ze všech stran.

15:00  Uff, jsme tu, kostel sv. Anny je plný, děti musí co nejvíce dopředu, aby divadélko viděly. Ještě další zamyšlení pátera Plíška a už tu jsou dva superakční hrdinové, kteří předvádějí neuvěřitelný příběh vycházející z legendy o svatém Jiří. Děti valí oči, publikum vzadu nevidí skoro nic, ale zvuková „stopa“ je natolik výrazná a zábavná, že to nikomu nevadí. Napětí je veliké, ale nakonec to i tentokrát dobře dopadlo. A nejenom na scéně, také prudký déšť, který se spustil v průběhu představení, se nakonec nad poutníky slitoval, a tak mohli všichni vyrazit na poslední úsek cesty.

16:30   Příchod do Prostřední Lipky, kde je improvizovaně na louce instalována výstava k projektu Vím já kostelíček, s níž se místní dobrovolníci na jaře prezentovali v Senátu České republiky! Moc hezké, ale opět přichází déšť. Jen se vše nachystalo, -už se to rychle musí zase uklidit a my se přesouváme do kostela.

17:00   Poslední zastavení tohoto putování – kostel Neposkvrněného početí blahoslavené Panny Marie. Nejprve malé zklamání, jelikož tanečnice, která měla vystoupit, ohlásila nemoc, a tak se programu ujal pouze její klavírista Adam Adámek, který měl těžkou úlohu, tedy doprovodit tanečnici bez tanečnice. Ale zvládl to. Druhou polovinu programu pak obstaral náš už dobrý známý mistr varhaník Jiří Tymel, který ve skladbách převážně barokních (Buxtehude, Pachelbel, Händel ad.) divákům v Prostřední Lipce dokázal, že i malý bezpedálový nástroj, který byl opraven díky iniciativě Vím já kostelíček v roce 2014, může mít zajímavý zvuk a nádherně barevné rejstříky. A už je tu závěrečné děkování Denisy Hejtmanské a Kristiny Brůnové, hlavních organizátorek projektu, všem dobrovolníkům, pomocníkům, pekařkám a cukrářkám, tiskařům, fotografům, městu Králíky, dárcům a interpretům za jejich nezištnou pomoc a práci. A ještě střídání – s kyticemi v ruce nakonec Jana Ponocná, starostka města Králíky, děkuje oběma organizátorkám a vše se pěkně uzavře… nebo vlastně ještě ne? Na účtu veřejné sbírky na záchranu varhan v Heřmanicích je sice už neuvěřitelných 518.000,- Kč, ale ještě 52.000,-Kč chybí, takže se určitě uvidíme u zimního putování, které je naplánováno na 16. prosince 2017. A pokud byste náhodou chtěli přispět dříve, můžete si na http://vimjakostelicek.webnode.cz/ adoptovat svou vlastní varhanní píšťalu! Kolik píšťal máš, tolikrát si člověkem!

20:00  Díky všem za úžasnou akci a na sledanou příště…

Zahájení akce v Dolní Lipce
                              
Martina Bártová a Václav Bílek v kostele
v Heřmanicích
Loutkové divadlo Toy Machine v kostele
v Horní Lipce

Jiří Tymel hrající na varhany v Prostřední
Lipce, měchy šlape D. Hejtmanská

Tabule adopcí píšťal pro heřmanické varhany               Poutníci se blíží k Prostřední Lipce

Text: Gabriela Coufalová, Foto: Petr Čtvrtlík